Čt 4.10.

Konečně zas čtvrtek! Ještěže mám pátky volné, po těch čtyřech dnech s děckama jsem totálně K.O.

A možná taky protože jsem byla včera večer běhat a dneska ráno jsem byla zas. Prodloužila jsem si trasu - musím dohnat Mišana.

Dopoledne jsme postavili podivné puzzle.

Na oběd pěkně losos s bramborovou kaší. Aspoň že s jídlem se tu mám líp jak Michal (promiň Míšo, ale ten kozí sýr ve mě vyvolal opravdovou lítost nad tvým stravováním v Norsku).

Zas jsme pekli linecké - tentokrát na Benovu párty.

Trochu jsem to přikuřila, ale chuťově jsou lepší než minule - to na mě Ger šetřila a koupila nějaký margarín, teď jsem jí pěkně hodila do košíku normální máslo.

No a pak přišel jeden z těch lepších večerů, kdy si říkáš "Proč jsem radši nezůstala doma????" 

Jela jsem do Kinsale na pivo. Marie měla řídit a já pít, ale napsala mi, že jí není dobře, takže ojeb. Do města mě odvezla Ger, tam jsem potkala dvě Němky, které šly zrovna z večeře z Fishy Fishy restaurant. Za jednu večeři zaplatily 36 euro! Ty vole! Letenka do Osla byla levnější! A to mají stejný plat jako já...

 Dala jsem si něma jedno pivo, u kterého jsme probraly chování "našich" děcek (jiné téma tady skoro neexistuje), a pak si k nám přisedlo 5 dalších aupair, které následně zjistily, že jsou všechny z Německa, takže se začaly bavit německy. Tak jsem šla dom, půl hodiny pěšo v té hrozné reflexní vestě s baterkou a deštníkem v ruce bo chanec jak cip.

Jediné co mě těší je, že za týden už budu v Londýně a ony budou u tuňáka spíkovat o tom, jak je děcka neposlouchají. A za dva týdny budu v Dublinu a za tři už přijede Mr. Klajbič a za čtyři tu ještě pořád bude.

Yes!