Poslední příspěvek

Tak a je to tady!

Poslední příspěvek...Chtěla jsem to napsat ještě v Irsku, ale nie udalo sie. Měla jsem kupu práce. S děckama jsme vyrobili uvítací plakát pro Gemmu - to je ta nová aupair, musela jsem se sbalit a vypucovat celý pokoj, zahrát si s Benem poslední člověče a černého Petra, s Ianam hledat poklad podle mapy, kterou nakreslil, no prostě nestíhačka.
 Poslední večer Ger a Dave otevřeli víno, tak jsme pokecali. Zjistila jsem, že tady vůbec neznají filmy s Louis de Funesem. Bavili jsme se totiž u různých typech humoru a chtěla jsem ať mi ukážou nějaký film nebo něco s irským humorem. No...nerozuměla jsem tomu ani prd, tak nevím (pro zájemce o irský humor: najděte si na youtube D'unbelievables).

Dostala jsem od nich fotku Kinsale od týpka, co tady má galerii v Kinsale. Fakt pěkný dárek. Teď ještě najít byt, abych ho měla kam pověsit.

No a co mi Irsko dalo? 

1. 5 kilo navíc!!!

2. Domluvím se anglicky, i když občas jak dement, ale jde to.

3. Kámošky Annu a Marii, tak teď mám kde přespat, když budu v Barceloně nebo v Lyonu.

4. Umím řídit na levé straně.

5. Zjistila jsem, že cestovní pojištění se vyplatí, dostala jsem všechny peníze zpět.

Určitě toho bude víc, ale nic mě teď nenapadá.

Taky mám pár rad pro ty, kteří by chtěli jet do Irska na dovolenou.

1. Jeďte začátkem září. Říká se tady, že jakmile začnou chodit děcka do školy, tak se udělá hezky.

2. Jeďte na západ Irska, je to tam hezčí.

3. Počasím se nenechte odradit. I když to ráno vypadá, že bude pršet minimálně týden, za 10 minut může být modrá obloha.

3. Voda zadara v hospodě je tady samozřejmostí, ale bacha, vždycky vám do ní dají kupu ledu, i když je venku pod nulou.

4. Řízení na levé straně se nebojte, značení je jednodušší než v Česku, všechno mají napsané na cestě, takže značku nemůžete přehlídnout. Nemají tady značku hlavní silnice, jen pokud máte dát přednost, tak je na cestě napsané Yield.

5. Zdravte všechny, co potkáte, i když jedete v autě, tak mávněte chodci, on vám tež zamává.

6. V hospodě tady neobsluhují, musíte jít k baru a platí se rovnou.

7. Muzea tady jsou většinou zdarma.

8. Parkovat můžete úplně všude. Nemělo by se parkovat podél cest, kde jsou 2 žluté čáry, ale stejně tam všichni parkujou. Policajti tady prostě nejezdí.

Tak to je tak ode mě asi tak všechno...Dík, že jste to tu četli!
A na závěr moje oblíbená...

Po 25.3. Poslední pondělí

Dneska těžká pohoda.

Kluci mají ve škole prázdniny, tak jsem jim udělala snídani do postele a zůstali tam až do půl dvanácté.

Pak jsme upekli sušenky a jinak jsme furt doma bo je kosa. V Severním Irsku je sněhová kalamita...Prý 35000 domů bez elektřiny.

http://www.rte.ie/news/2013/0323/378031-storms-leave-35-000-without-electricity-in-north/#article

Všimněte si, že mají všichni gumáky...tady totiž skoro nikdo nemá zimní boty.

Pamatujete si tuhle fotku? Je z mého pátého dne v Irsku.

Dave se včera rozhodl, že tuhle skříňku uklidí...vytáhl všecko ven a probíral to, tak jsem byla zvědavá na výsledek.

No...posuďte sami :D

Ne 24.3. Kino

Tak včera to bylo jak jsem předpokládala, ale spoko. 

Marie spala u mě a domů jsme měly jít pěšky, jenže pršelo a fučelo jako obvykle, tak jsme si vzaly taxíka.

V Kinsale je ve středu města na zdi jednoho baráku tlačítko, to zmáčknete a přes bzučák si objednáte taxíka. Asi za minutu vylezl tak 30letý týpek, vypadal jak kdyby se zrovna probudil po kalbě roku a šel někam pro auto. Za chvíli přijel a to co následovalo si dovedete jen stěží představit. Jako většina taxikářů v Česku jezdí jako prasata, ale tohle byl úplně jiný level. To, že jezdí taxikáři rychle je známá věc, jenže tady na irských cestách, kde najdete na 200 m 4x 180° zatáčku, je to trochu jinačí zážitek. Navíc přední sklo bylo prasklé tak, že prasklina tvořila půl půlkruh přes celé okno, telefonoval, takže řídil jen jednou rukou, do zatáček zásadně zrychloval a na kruháči to vzal pěkně do protisměru, aby si to zkrátil. Pak dotelefonoval a smál se, že má problém, že nemá benzín a benzínka je už zavřená... Celou cestu jsem se snažila najít tachometr, ale marně, no a na konci cesty se mě zeptal "Za kolik to máte normálně? Za 8?", tak jsem řekla, že jo (věděla jsem, že Ger s Davem platí normálně 10) a měly jsme to za 8. Za 3 kilometry je 8 euro celkem balík, ale když se to tak veme, tak mě to vyšlo levněji než jedno pivo. Pak jsem to zjišťovala a kromě velkých měst nemají taxíky v Irsku tachometry. 

Dneska jsem byla v Corku v kině na Oz: the Great and Powerful. Spoko pohádka a rozuměla jsem skoro všemu, tak se teď cítím jako mástr.

So 23.3. Housky!

Včera byl v Irsku narcisový den. Tzn. že se všude prodávaly narcisy a výtěžek je věnovaný na boj proti rakovině. V Kinsale se navíc prodávaly dorty, tak jsem si řekla, že tam nesmím chybět. No..daly jsme si tam s holkama čaj za 3 eura, k tomu jsme dostaly scone, ale když jste chtěli dort, tak jste si ho museli koupit celý. Což je i na mě moc velké sousto.

Dneska jsem upekla celozrné housky. Je to dobre jak cip. Už budu péct asi jenom svoje. Spočítala jsem si to a jedna vyjde tak na 1,80Kč a navíc je to rychlovka.

Dneska jdu s holkama zapít můj odjezd. Zapít je s něma asi silné slovo, ale prostě jdem do hospody no, tak snad to nebude zas katastrofa.

Už jen 4 dny!

St 20.3. Živé člověče

Men miluje člověče, hrajeme to pořád dokola, tak jsem se rozhodla to trochu změnit a zahrát si venku.

Vyrobili jsme velkou kostku...

...a hráli venku. Myslela jsem že to bude větší pecka, ale kluky to bavilo, tak dobre.

Po 18.3. Hledání pokladu

V pondělí po Sv. Patrikovi má celé Irsko volno. Tak jsem pro děcka naplánovala hledání pokladu. V zátoce našli vzkaz v lahvi od piráta Zlatozuba s návodem, kde najít poklad. Jela jsem to dopředu připravit do lesa, schovat indície, zakopat poklad a pak jsme šli všichni i s Ger a Davem hledat. Ian z toho byl tak nadšený, že jeho hlas dosahoval výšky operní pěvkyně. Všechno super, akorát Irové asi neznají fáborky, protože jich někdo polovinu sebral. 

Ne 17.3. Den Sv. Patrika

Den Sv. Patrika...nejočekávanější den roku. 

V sobotu jsem byla v Corku, hlavní třída byla zastavěna stánkama, bylo tam divadlo, pódium s živou hudbou atd. Původně jsem plánovala, že pojedu na den Sv. Patrika do Dublinu a zůstanu do pondělí, ale v rámci úsporného režimu jsem se rozhodla zůstat v Kinsale. Program nevypadal nejhůř.

12.00 Požehnání trojlístku, což je symbol Irska. Sv. Patrik jej používal jako metaforu ke Svaté trojici..

13.00 Všude v ulicích hudebníci a kejklíři

14.30 Tradiční irská hudba

15.00 přehlídka malých lodí

16.00 průvod

17.00 irské tance

19.00 průvod osvětlených lodí

Ohňostroj

¨

Ve 12 jsem dorazila ke kostelu...

...ale bylo narváno.

Tak jsem šla do muzea, které bylo otevřené poprvé za celou dobu, co tu jsem. Bylo to super, nikdo tam nebyl, tak se průvodci věnovali jen mě. Dozvěděla jsem se, že vrak zaoceánského parníku RMS Lusitania leží jen kousek od Kinsale. Titanic vznikl jako konkurent Lusitanie na trase mezi Evropou a Severní Amerikou. Lusitanie byla potopena roku 1915, když plula z New Yorku do Liverpoolu. Tady u Kinsale byla zasažena torpédem německé ponorky. Loď převážela munici, která byla vedena jako dodávka másla. Munice explodovala, takže se loď potopila dost rychle. Zemřelo přes 1000 osob, z nich někteří byli Američani. To přispělo k tomu, že Amerika vstoupila do války.

Další zajímavá věc...V Kinsale měli na konci 18. a začátku 19. století obra. Patrick Cotter O'Brian se narodil v Kinsale roku 1760 a patří k 16 nejvýšším lidem světa, jejichž výška byla ověřena. Měřil 246 cm. Vystupoval v cirkuse a je známý jako Irský obr nebo taky Bristolský obr - je pohřbený v Londýně. V muzeu je jeho příbor - nůž má asi tak půl metru. No a zrovna když mi o něm průvodkyně vyprávěla, přišel do muzea pár, který teď bydlí v domě toho obra. Popsali mi cestu, tak jsem se tam zašla podívat.

No a to je ono...The Giant Cottage. 

Dveře jsou vysoké tak jako já, tzn. 175 cm. Borok tam lezl asi po čtyřech.

Pak jsem se šla podívat na ty pouliční muzikanty. Prošla jsem celé Kinsale a potkala jsem jen jednoho houslistu.

Ulice total prázdné...se nedivím, v celém Kinsale nebyla ni jedniný stánek.

Na konci Kinsale, celkem mimo centrum bylo pódium. Tradiční irská hudba tam byla, ale nebyl tam skoro nikdo, kdo by poslouchal.

Přehlídka lodí...hm. Dva motorové čluny jezdící 10 minut dokola.

Pak se začalo zatahovat.

A pak ještě víc...

Ale příprava průvodu už byla zase v suchu.

Pak jsem potkala Bena...měl klasicky nasranou náladu.

Ben a Dave.

A pak už to začalo...asi půl hodinový průvod.

Pěkně to tam zasmolili...

Ale hned si to po sobě uklidili (ale jen na hlavní cestě).

Irish giant.

Ger se taky průvodovala.

No a jak jsem psala, uklidili jen hlavní cestu, takže po cestě domů jsem měla pěkný slalom.

Večer už jsem se na ty lodě nešla podívat, byla kosa a ohňostroj tu stejně prý nikdy není i když je na programu. 

Zhodnocení:

Průvod měli pěkný, ale jinak to stálo za prd. To i v té Horní Suché to umíme víc rozbalit.

Pá 15.3. Šarm francouzských žen v praxi

Včera večer jsem jela do Kinsale, do hospody po mega dlouhé době (naposled asi v listopadu, takže holky, co jsou tu stejně dlouho jako já se mě ptaly, jestli jsem tu nová...). Eva, ta druhá Češka, odjíždí v neděli zpátky do Česka, tak jsem se s ní jela rozloučit. No...jsem ráda, že už taky odjíždím. Můj společenský život tady je poměrně chudý (ne, že by mi to až tak extra vadilo), ale to radši ať je nulový, než abych prožila další takový večer jako včera. Seděly jsme venku, všude tu mají takové ty teplomety, ale aji tak byla klemra. Byla tam jedna Maďarka, jedna Němka, my dvě Češky a 4 Francouzky (to zní jako začátek vtipu, ale bohužel není). Jako Francouzky maras celkem. V devět večer po jednom cideru tam vyváděly jak ve dvě ráno po deseti pivech. Vyřvávaly furt nějaké věty ve francouštině, ječely a vydávaly všelijaké zvuky, zpívaly písničky z Hříšného tance...říkala jsem si, že jsou třeba hodně mladé - i podle jejich názorů, ale ptala jsem se a je jim všem kolem 24...no škoda mluvit, připadala jsem se jak na Marsu.

Jediné čím mě potěšily bylo to, že tu všechny taky přibraly a většina víc než já.

Čt 14.3. Scones

Rozhodla jsem se upéct scones, což je tady oblíbené pečivo na snídani nebo jako zákusek ke kávě. Často se podává se smetanou a marmeládou. Jsem myslela, že to klukům zas nebude chutnat, ale všechno mi to snědli.

Odpoledne jsem jim vyrobila prcačky a šli jsme ven střílet.