Ne 24.3. Kino

Tak včera to bylo jak jsem předpokládala, ale spoko. 

Marie spala u mě a domů jsme měly jít pěšky, jenže pršelo a fučelo jako obvykle, tak jsme si vzaly taxíka.

V Kinsale je ve středu města na zdi jednoho baráku tlačítko, to zmáčknete a přes bzučák si objednáte taxíka. Asi za minutu vylezl tak 30letý týpek, vypadal jak kdyby se zrovna probudil po kalbě roku a šel někam pro auto. Za chvíli přijel a to co následovalo si dovedete jen stěží představit. Jako většina taxikářů v Česku jezdí jako prasata, ale tohle byl úplně jiný level. To, že jezdí taxikáři rychle je známá věc, jenže tady na irských cestách, kde najdete na 200 m 4x 180° zatáčku, je to trochu jinačí zážitek. Navíc přední sklo bylo prasklé tak, že prasklina tvořila půl půlkruh přes celé okno, telefonoval, takže řídil jen jednou rukou, do zatáček zásadně zrychloval a na kruháči to vzal pěkně do protisměru, aby si to zkrátil. Pak dotelefonoval a smál se, že má problém, že nemá benzín a benzínka je už zavřená... Celou cestu jsem se snažila najít tachometr, ale marně, no a na konci cesty se mě zeptal "Za kolik to máte normálně? Za 8?", tak jsem řekla, že jo (věděla jsem, že Ger s Davem platí normálně 10) a měly jsme to za 8. Za 3 kilometry je 8 euro celkem balík, ale když se to tak veme, tak mě to vyšlo levněji než jedno pivo. Pak jsem to zjišťovala a kromě velkých měst nemají taxíky v Irsku tachometry. 

Dneska jsem byla v Corku v kině na Oz: the Great and Powerful. Spoko pohádka a rozuměla jsem skoro všemu, tak se teď cítím jako mástr.